Pojem Psychologická poradna je často spjatý s obrazem situace, kdy psycholog radí klientovi, co má udělat, aby se zbavil svých potíží, či jak má vyřešit svojí situaci. Nebo je spojen s manželskou či pedagogickou poradnou. Trochu evokuje dobu minulou, kdy psychoterapie u nás nebyla příliš podporována, pokud, tak na psychiatrii a mimo to byly spíše poradny. V současnosti jsou i poradny, i možnost psychoterapie v mnoha formách.
V praxi to vypadá tak, že psychologické poradenství představuje spíše kratší a více na cíl zaměřenou formu psychologické pomoci než psychoterapie, která bývá i dlouhodobější, systematičtější a je zaměřena kromě cíle také na proces a oslovuje hlubší vrstvy klientovi osobnosti.
Ale ať už je to psychologická poradna, kde klient hledá pomoc, nebo psychoterapie, málokdy je nositelem změny „rada“, kterou klient dostane a která situaci vyřeší. To, co může dostat, jsou informace o problému, pohled „zvenku“, podporu. V některých situacích a pro některé klienty to může být právě to, co potřebují a hledají a co jim v dané situaci pomůže. Může jim to např. pomoci udělat změnu ve vnějších podmínkách, v něčem se rozhodnout, nebo jen lépe přijmout a snášet to, co je a v čem žijí.
Ale pokud potřebují dojít k hlubší a trvalejší změně potíží či prožívání, je nutné, aby byly osloveny klientovy zdroje. Aby si mohl být více vědom své situace, toho, jak sám přispívá ke svým potížím, či udržuje neuspokojivou situaci a převzal za to odpovědnost, nebo aspoň její část. Pokud nemá dojít jen k dočasné úlevě, je důležité, aby si klient mohl uvědomit svůj vlastní vnitřní opakující se proces způsobu, jak se kontaktuje se světem a s ostatními, jak na sebe nazírá, jak naplňuje svoje potřeby a s čím není spokojen. V tom může být psycholog nebo psychoterapeut zkušeným průvodcem. Nemůže změnu vykonat za klienta, ale může mu pomoci hledat jeho způsob a jeho cestu.
